Nedávno jsem si uvědomila, že běží na plné obrátky jubilejní rok milosrdenství. A já jsem si ještě ani nestihla přečíst celý list, který k tomu napsal papež František, kterého mají všichni tak rádi. To musím napravit. Níže se s Vámi podělím o to, co mne oslovilo ze zatím přečteného…
„Bůh můj milosrdný jde přede mnou.“Žalm 59,11
Když papež František zahájil Svatý rok Milosrdenství, otevřel stavidla bezmezné lásky,
spustil řeku, ze které můžeme všichni čerpat.
Na to se sama moc těším, vždyť je to šance!
„Ze srdce Trojice,
z nejhlubšího nitra Božího tajemství
ať plyne a proudí bez ustání obrovská řeka milosrdenství.“
(bula Misericordiae Vulus)
Jasně, že Milosrdenství Boží není omezeno jenom na tento rok, ale Svatý rok nám umožňuje více si uvědomit a zaměřit se na to, co dnešní doba potřebuje, co my dnešní lidé nejvíce potřebujeme. Sama jsem s velkým nadšením uvítala tento prorocký krok Svatého Otce a nejraději bych zakřičela do celého světa. „Žijme, prožívejme milosrdenství až do Parusie!“ (- druhého příchodu Ježíše Krista, který my křesťané očekáváme).
Bible je doslova plná milosrdenství, o čemž mě přesvědčuje např. každodenní modlitba Žalmů.
„Požehnám buď Bůh,
že mou modlitbu nezamítl
a své milosrdenství mi neodepřel.“
Žalm 66,20
„Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství Bože!
Lidé se utíkají do stínu tvých křídel.“
Žalm 36,8
Milosrdenství je jedním z přívlastků Boha (Exodus 34,6) anebo, jak kdosi řekl, Boží Jméno je Milosrdenství. A ten hluboký něžný soucit, který je známkou milosrdenství, nám předal Pán Ježíš. Evangelia jsou plná této lásky, tohoto jedinečného, soucitného setkání Boha a člověka.
Například rozhovor se samařskou ženou (Jan 4,1-42), Ježíš a cizoložnice (Jan 8,1-11),
podobenství o marnotratném synu (Lukáš 15,11-32) a mnohé další.
A co dalšího mne v listu zaujalo? Třeba toto:
„Potřebujeme neustále rozjímat o milosrdenství.
Je zdrojem radosti, vyrovnanosti a pokoje.“
Řekněte, kdo by po tom netoužil, být plný radosti, vyrovnanosti a pokoje? Já bych to brala hned. Ale jak na to? K tomu, abychom mohli dávat, potřebujeme nejprve načerpat. Potřebujeme sami na sobě zakusit milosrdenství, prožít ho, a pak budeme schopni dávat je dál.
Co pro to můžeme udělat nám říká sv. Otec:
„Abychom byli schopni milosrdenství,
musíme tudíž nejprve NASLOUCHAT Božímu Slovu.
To znamená obnovit hodnotu MLČENÍ
při rozjímání Slova, které nám bylo určeno.“
Ano, to je ono, naslouchat Božímu Slovu, ale i sobě navzájem. Sami zřejmě máte tu zkušenost, že v životě nám často a nejvíc pomohou lidé, kteří znají naše chyby a slabosti, ale neupozorňují na ně, nechtějí nás měnit. Milosrdně přikrývají naše nedostatky, mají nás rádi, sdílí naše plány, a tak díky nim, možná aniž by to oni sami tušili, nám zjevují Boží milosrdnou lásku v praxi. Kéž jsme lidmi dobrého a otevřeného srdce a žijeme to, k čemu nás Bůh povolal.
A k čemu nás povolal? Na to pěkně odpovídá papež František:
„Jsme zkrátka povoláni žít milosrdenství.“
Už jste si našli na internetu papežův list k Roku milosrdenství? Je fakt zajímavý 
Máte-li nějakou pěknou životní zkušenost s milosrdenstvím, napište mi, budu moc ráda.